Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zamyšlení nad sametovou revolucí, když o ní píší exaktní vědci

6. 01. 2017 14:58:57
Jsem člověk, jenž vystudoval dějiny pamětníků a během studia si vypracoval vlastní náhled na dějiny, a proto se pokusím čtenáři vysvětlit, jakým způsobem číst knihu Vzpomínky na samet ́89 (nejen z Brna) i její poselství.

Pro začátek ve stručnosti ozřejmím, kdo jsou tvůrci tohoto díla. Jmenují se Přemysl Janíček a Petr Andrýsek. Jedná se o pamětníky i přímé aktéry sametové revoluce, kteří si přáli, aby zakonzervované, zbyrokratizované Československo ze sebe shodilo těžkou červenou deku, pod níž nemohlo dýchat. Jedná se navíc o vysoce vzdělané osoby technických věd, protože vyučují na Fakultě strojního inženýrství VUT.

Původně se tato publikace měla stát pouhým souborem fotovzpomínek. Autoři se však rozhodli knihu rozšířit, poněvadž udělali velkou chybu. Položili studentům vysokých a středních škol technického zaměření naivní otázku: Co Vám říká pojem sametová revoluce? Samotné vyhodnocení profesorů by jistě stálo za hlubší analýzu pro historika nejnovějších dějin. Obyčejnému člověku postačí, že z vědomostí svých studentů šli do kolen jako Luděk Staněk ve streamovém pořadu Pořad nad mentální zaostalostí youtuberů. Z tohoto důvodu se jali obdělávat pole dosud pro ně neorané. Zkusili vyjít do sféry humanitních věd, kde se pokusili legitimizovat svůj interpretační narativ1 na vývoj naší společnosti od roku 1989 do dnešních dnů, což vrhne rázem stín nejen na objektivnost takovéto práce, ale zejména na její smysl.

Struktura celého titulu je nekonzistentní, přestože první kapitola má hlavu a patu. Popisuje stručně den po dni hlavní události sametové revoluce. Tady můžeme autory pochválit, protože chcete-li vysvětlit, co se dělo v Brně, musíte poznat základní události, z nichž vybuchl revoluční kvas. V další kapitole nalezneme eseje známých osobností, avšak tyto slohové útvary nebyly původně určeny pro tento text. Dozvíte se tak, jak známý ředitel Divadla v Celetné v Praze Jakub Špalek žehrá na to, že komunisté jsou „skoro stále u moci a ve finále ostatní strany nemá smysl volit.“ Divadelní kritik a publicista Jiří P. Kříž zase ve své eseji, v níž se měl primárně zabývat divadelními dramaty odkazujícími na myšlenky „sametu“, dokázal vložit dva zemanovské bonmoty na Miloše Zemana a Václava Klause, poněvadž se netaktně vyjádřili o události na Národní třídě ze 17. listopadu 1989 a Václavu Havlovi v rámci oslav 25. výročí zrezavění srpu a kladiva. Takové pasáže ovšem v historické studii nemají místo. Musel jsem tedy přečíst 110 stránek, než se mi podařilo dostat k části, jež každého znalce dějin rozparádí. Nazývala se Vzpomínky účastníků sametové revoluce. Těšil jsem se na pořádný historický hodokvas, orgie minulosti, jenže nabídnut mi byl pouze moučník. Pár osobností v průměru na dvou stránkách sepsaly své zážitky ze sametové revoluce s názory na dění v České republice dnešních dnů. Jednalo se tedy především o interpretační narativ pamětníků na rozvoj české země za posledních 25 let. Editoři si neuvědomili důležitou skutečnost: Paměti jsou subjektivní historická pravda, kterou musíme dekódovat. V knize bohužel nenalezneme žádnou historickou analýzu osvětlující výroky daných pamětníků. Přitom tato práce přímo volá po odborném výzkumu. Ten by přinesl totiž neocenitelnou pomoc minimálně pro studenty VUT, jelikož by pochopili hodnoty svých profesorů, s nimiž s odvahou vstoupili do generální stávky v listopadu 1989. Pokud tedy jejich posluchačům nejde jenom o titul, avšak historik zde želbohu nepřidal ruku k dílu, a tak si budete dokola číst, jak vidí naší zemi vysokoškolští pedagogové z VUT s některými dalšími osobnostmi. Předposlední oddíl se zabýval popisem důležitých mezníků během listopadu a prosince roku 1989 v Brně. Nejasné obrysy kočkopsa dostanou jasné kontury ve chvíli, kdy si přečtete poslední kapitolu, v ní totiž tvůrci analyzovali krizové jevy naší společnosti dnešních dní (nespokojenost s politikou, životní úroveň, korupce) na základě svých zkušeností ze „sametu“.

Celá práce tak trpí smyslovou neujasněností díky nevědomosti studentů. Jsou v ní obsaženy dvě nezávislé publikace – první obsahuje kusé vzpomínky na minulost; druhá řeší chování a systémové chyby dnešního společenství.

Akademičtí pracovníci exaktních věd se vydali na vzrušující cestu za objasněním minulého, ačkoliv kdyby toto dílo napsal nějaký skutečný odborník, tak by bylo věrohodnější s dosahem pro celou společnost. Naopak musím kvitovat jejich uvědomělost o důležitosti porozumět dějinám. Největší chybou tohoto textu je však absolutní neúcta k jiným názorům, což by historik nejnovějších dějin dokázal eliminovat. Nejlépe to pochopíme z následujícího úryvku, v němž autoři nerespektují rozdílné lidské hodnoty a zkušenosti, na základě nichž rekonstruujeme minulost a doufáme v lepší budoucnost: „Stačí se jen naladit na pozitivní notu, zbavit se ‚blbých nálad‘ a porozhlédnout se kolem sebe. A můžeme si k tomu sami zatleskat. Myšlenky, že ‚za bolševika bylo líp‘, ponechme těm ‚pravověrným‘.“

Co by si měl čtenář při četbě tohoto textu uvědomit? Myšlenky v něm obsažené pochází z jednoho kulturního a historického okruhu. Je to tedy pouze jeden segment z mnoha v demokratické společnosti vypovídající o životě bez jakékoliv historické analýzy. Minulost zde ovšem slouží vysokoškolským pedagogům z VUT pouze k připomenutí, kam by měla směřovat Česká republika. Takhle tato publikace trpí subjektivitou, kterou směšuje s pravdou a chybí jí nadhled.2 Onu subjektivitu přesto musíme pamětníkovi odpustit, je to koneckonců jeho výsadní právo. Obsahovou rozkolísanost přece jenom vyvolala nespokojenost se stavem dnešní společnosti. Prostý člověk by tedy tuto knihu měl považovat za analýzu dějin přítomnosti3 oněch autorů a ne jako jedinou pravdu, přestože to psali vědci, leč technického zaměření.

1Interpretační narativ je jeden z nejdůležitějších fenoménů nejnovějších dějin, o jehož významu si můžete přečíst v tomto odkazu: http://zerbst.blog.idnes.cz/c/552383/o-paradigmatu-nejnovejsich-dejin-neni-historie-jako-historie.html.

2Nadhled je jev, který určuje předpoklad pro objektivní práci, o jeho důležitosti jsem se rozepsal v eseji: http://zerbst.blog.idnes.cz/c/557940/o-paradigmatu-nejnovejsich-dejin-nadhled-jako-predpoklad-pro-kriticke-mysleni.html.

3Aby se člověk naučil vnímat, co pamětník zastává za názory, bylo důležité vytvořit psychologickou periodizaci dějin, kterou si můžete přečíst na tomto odkazu: http://zerbst.blog.idnes.cz/c/547501/o-paradigmatu-nejnovejsich-dejin-periodizace-nejnovejsich-dejin.html.

Autor: Jan Zerbst | pátek 6.1.2017 14:58 | karma článku: 9.36 | přečteno: 993x

Další články blogera

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 11. - 12. obraz

Velitel Kämpf musí přistoupit na nový plán poprav, zatímco Kurt Gemeier se musí vyrovnat s tím, že poprvé vraždil. Délka tohoto textu je cca 8 minut.

19.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 4.71 | Přečteno: 76 |

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 8. - 10. obraz

Kurt Gemeier a Fritz Zerbst se marně pokoušeli schovat na faře, kke je objevil major Kämpf. Nakonec však jako většina praporu skončí na popravišti, kde se musí vyrovnat s tím, že budou vraždit. Délka tohoto textu je cca 10 min.

11.9.2017 v 6:57 | Karma článku: 3.91 | Přečteno: 108 |

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 6. - 7. obraz

V šestém a sedmém obrazu se policisté pokusí ukrýt před rozkazy, aby nemuseli vraždit. Objeví se na faře, kde budou vést dialog s místním farářem o spáse a morálce. Délka tohoto textu je cca 10 min.

5.9.2017 v 15:04 | Karma článku: 3.12 | Přečteno: 81 |

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 4. - 5. obraz

Ve čtvrtém a pátém obrazu jsou policisté konfrontování z bezohlednou realitou úkolu, jenž mají vykonat – připravit exekuci Židů v Józefówě. Délka tohoto textu je cca 12 min.

28.8.2017 v 15:26 | Karma článku: 3.29 | Přečteno: 93 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 348 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.48 | Přečteno: 169 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 252 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.71 | Přečteno: 124 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 215 |
Počet článků 41 Celková karma 4.08 Průměrná čtenost 218

Jsem člověk, který relaxuje psaním; víc o mně není potřeba vědět.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.