Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O paradigmatu nejnovějších dějin - Úvodní slovo

21. 08. 2016 21:50:07
Jedná se o stručný úvod k esejím, jež se vztahují k problematice soudobých dějin. Tyto články budu v následujících týdnech a měsících vkládat na tento blog.

Dnes je den během něhož si připomínáme traumatizující událost našich dějin – okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tato událost spadá do období, které historici nazývají jako soudobé dějiny. Věda zaobírající se konkrétně soudobými dějinami se u nás etablovala a pojmenovala brzy po sametové revoluci, jelikož historik Vilém Prečan inicioval založení Ústavu pro soudobé dějiny.1 Od této chvíle můžeme říci, že se historická věda zaobírá z perspektivy třetí osoby našimi zážitky či prožitky, jež posléze analyzuje a vykládá. Následující eseje, které čtenářům budu předkládat, se zabývají tím, čemu historici říkají soudobé dějiny. Zaobírat se tímto údobím budu záměrně, jelikož jsem absolvent oboru Orální historie – soudobé dějiny na Univerzitě Karlově. Byl jsem tedy student, který nasával vědomosti akademických elit o tomto oboru a naslouchal jejich výkladům, ať už jsem se nacházel ve školních škamnách, na konferencích nebo jsem studoval vědecké monografie o soudobých dějinách. Jenomže historie, kterou historici pojmenovali soudobé dějiny nepatří jenom jim, ale též pamětníkům. Utíkal jsem proto mezi obyčejné lidi, jimž jsem naslouchal a obohacoval jsem se jejich životními příběhy. Toulal jsem se prózou dnešní i dávno minulou a hledal inspiraci dokonce v jiných vědeckých oborech. Čím víc jsem četl a poznával nejroztodivnější lidi, tím víc jsem si uvědomoval, že musím vytvořit vlastní pohled na historii. Celou tuto knížku jsem tak sepsal pro domo mea – potřeboval jsem se nutně vyznat ze svých vlastních idejí, které jsou bytostnou součástí mého vědeckého přístupu, jež jsem využil při své badatelské činnosti. Můj náhled totiž úplně nekoresponduje se současným pohledem na historii, který lidem předkládají akademické elity. Jsem si i vědom, že to co napíšu, nebude pro mnoho odborníků příjemné a na mou hlavu dopadne mnoho nelichotivých připomínek.

Jsem moc rád, že dnešní doba mi dala jednu nesmírnou výhodu: demokratizaci společnosti a možnost svobodně prezentovat své názory o něčem čemu trošku rozumím na internetu a předat společnosti odlišný pohled na soudobé dějiny, než je ten oficiální. Můžu tak představit lidem své články, na nichž jsem pracoval přes dva roky. Tyto eseje, které budu laskavému čtenáři předkládat, budou jakousi buzolou, jež nám pomůže najít cestu z neproniknutelného pralesa dnešních historických náhledů.

Obyčejný člověk jakožto pamětník, jenž se zajímá o historii z pozice pasivního konzumenta se mnohdy podivuje nad výroky historiků, kteří jim vykládají o době, kterou zažili. Ony výroky se totiž mohou nemilosrdně rozcházet s lidskou zkušeností. Pamětník s určitou vizí může i nemusí s vědcem souhlasit v náhledu na historická témata a já jsem se právě lidem, kteří nejenže rádi čtou knihy s tématikou soudobých dějin, ale i události a dobu, o níž historici píší, si prožili, rozhodl vysvětlit, v čem tkví podstata oné historické vědy zabývající se soudobými dějinami. První esej o tomto tématu vložím na tento web 28. srpna roku 2016.

1Někdo by mi mohl namítnout, že za komunismu se historici systematicky věnovali dějinám, jež měli ještě lidé v živé paměti, což je pravda, avšak měla trošku jiný smysl. Například v 50. letech se komunistická historiografie zabývala muzealizací, aby vytvořila jednotný rámec paměti pro celou tehdejší republiku. Možná i proto se tehdejší historici zpočátku zaobírali výstavami, jež věnovali Leninovi či Gottwaldovi. O tomto typu dějepisectví psal Vítězslav Sommer ve své knize Angažované dějepisectví.

Autor: Jan Zerbst | neděle 21.8.2016 21:50 | karma článku: 11.34 | přečteno: 182x

Další články blogera

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 2. jednání / 1. - 3. obraz

Kurt Gemeier započíná vykládat vyšetřovateli další část svého příběhu, možná se chce ospravedlnit, protože unesená holčička je židovského původu a major Kämpf má eminentní zájem na její záchraně. Délka textu je cca 8 minut.

10.10.2017 v 7:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 |

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 16. - 17. obraz

Vojáci po celodenních popravách zahání únavu opět alkoholem v hospodě. Farář Benedykt vtrhne rozhněván do kanceláře velitele Kämpfa. Délka tohoto textu je cca 6 minut.

2.10.2017 v 10:02 | Karma článku: 3.88 | Přečteno: 106 |

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 13. - 15. obraz

Prohlubují se rozpory mezi Kämpfem a Dahlmeierem. Příjezd opilé jednotky Trawniků problém s popravami nevyřeší, naopak se prohloubí šikana Židů a policisté musí opět nastoupit do čety lidského zatracení. Délka textu je cca 8 min.

28.9.2017 v 9:10 | Karma článku: 4.71 | Přečteno: 76 |

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 11. - 12. obraz

Velitel Kämpf musí přistoupit na nový plán poprav, zatímco Kurt Gemeier se musí vyrovnat s tím, že poprvé vraždil. Délka tohoto textu je cca 8 minut.

19.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 4.90 | Přečteno: 89 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.07 | Přečteno: 411 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 17.38 | Přečteno: 440 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí Hawking?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 21.17 | Přečteno: 615 | Diskuse

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 505 | Diskuse

Robert Brinda

Vznik vesmíru a singularita.

Doufám, že paní Dana Tenzler nečte články v Epochaplus, protože nad článkem na téma, uvedeném v nadpisu, by ji musela klepnout Pepka.

13.11.2017 v 17:10 | Karma článku: 14.05 | Přečteno: 533 | Diskuse
Počet článků 44 Celková karma 4.37 Průměrná čtenost 210

Jsem člověk, který relaxuje psaním; víc o mně není potřeba vědět.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.