Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 8. - 10. obraz

11. 09. 2017 6:57:11
Kurt Gemeier a Fritz Zerbst se marně pokoušeli schovat na faře, kke je objevil major Kämpf. Nakonec však jako většina praporu skončí na popravišti, kde se musí vyrovnat s tím, že budou vraždit. Délka tohoto textu je cca 10 min.

Jednání první / obraz osmý

PODPORUČÍK PAUL FRENTZEL přivede na okraj lesa všech dvanáct mužů. Ti uvidí pomalu se posouvající kolonu vojáků se svými oběťmi. Vchází dvojřad do lesa, kde se konají popravy. Zpoza opony doléhají výkřiky velitelů a následná střelba. V rohu sedí skupinka hlídaných Židů, u nichž ledabyle stojí dva vojáci. FRITZ ZERBST a KURT GEMEIER přichází na scénu vedle sebe.

PODPORUČÍK PAUL FRENTZEL

Zařaďte se do fronty! Každý dostane svého Žida a odejde s ním na popraviště!“

PODPORUČÍK PAUL FRENTZEL okamžitě odchází pryč. Vojáci mlčky vytáhnou na nohy jednu oběť a zařadí se do řady, mezi nimi je i KURT GEMEIER a FRITZ ZERBST. Oběť se otočí ke KURTU GEMEIEROVI a osloví jej.

OBĚŤ

Nedělej to, prosím (hlas má přesto tvrdý).“

KURT GEMEIER

Mlčte, mám úkol!“

OBĚŤ

Já jsem ale Němec. Narodil jsem se a žil v Brémách, než mě vysídlili do tohodle kraje!“

KURT GEMEIER

Mám úkol (pronese zlomeným hlasem)!“

OBĚŤ

Nejsem váš nepřítel!“

KURT GEMEIER

Nejste skutečný árijec, jste Žid a pomáháte partizánům!“

OBĚŤ

To je lež! Já neumím ani pořádně polsky!“

KURT GEMEIER

Ale jste Žid!“

OBĚŤ

Kolik ti je?“

KURT GEMEIER

Třicetosm let!“

OBĚŤ

Vidíš a já nasazoval krk za slávu německého císařství, zatímco ty ses učil psát a počítat. Jsem Němec, který si prošel peklem Verdunu. Nezažil jsi ten šok, kdy jdeš s puškou na ramenou a myslíš si, že nepřítel je mrtev, ale střelba z kulometů tě kosí po stovkách. Přežil jsem to největší peklo, za který jsem dostal od císaře Vílema železný kříž, abys mě zabil ty? To jsi Němec!?“

KURT GEMEIER

Já ano, ale vy v dnešní době ne!“

OBĚŤ

Nedělej to! Neznáš svaté přikázání nezabiješ? Díváš se smrti do tváře! Tohle ti Bůh neodpustí!“

KURT GEMEIER to již nevydrží a OBĚŤ udeří.

Jsi nervózní! Chápu tě, když jsem se poprvé chystal zabít člověka, cítil jsem se stejně. Jenom tě prosím, nezkaž to!“

KURT GEMEIER se třese, ale už nepromluví. Spolu s obětí vyjdou do lesa (mizí ze scény). Velitel zakřičí rozkazy a následně zazní palba. Během chvíle se objeví zcela otřesený Gemeier ze znečištěnou uniformou a zařadí se do fronty, kde mu vojáci předají dalšího člověka čekajícího na popravu. Na jevišti se mezitím objeví PORUČÍK HORST DAHLMEIER, ale není sám. Doprovází ho jeho manželka, která je v pokročilém stádiu těhotenství.

FRITZ ZERBST

Ten malej Goebels je úplnej magor, on sem tahá svou babu?“

KURT GEMEIER

Ta je dokonce v požehnaným vztahu! Toho bych měl využít.“

FRITZ ZERBST

Co tím chceš říct?“

KURT GEMEIER

Teď jsem zabil veterána z velké války. Byl to Němec jako my, to je přece na palici, nemůžeme vraždit našince, kteří ani neumí polsky.“

Rozběhne se k PORUČÍKU HORSTU DAHLMEIEROVI a jeho ženě.

Pane!! Pane!!“

PORUČÍK HORST DAHLMEIER

Copak, můj milovaný policisto!“

KURT GEMEIER

Nemůžu, na tohle nemám žaludek! Nemůžu jen tak zabíjet! Mám malou holčičku doma, jak jí tohle jednou vysvětlím.“

PORUČÍK HORST DAHLMEIER

Tak nemůžeš, můj milý posero? Tak já ti to zjednoduším, buď se teď vrátíš do řady, zastřelíš pár Židů, a já na tvou slabost milostivě zapomenu, nebo si tam lehneš vedle těch šmejdů, kterých se ti zželelo!“

PORUČÍK HORST DAHLMEIER s chotí se otočí a odchází. KURT GEMEIER se naopak zklamaně šourá do řady.

Jednání první / obraz devátý

Na náměstí v Józefówě je večer. Na scéně sedí sklíčení Židé a kolem nich se potulují opilí policisté 101. záložního praporu. S lahví v ruce přijdou k větší opilé skupince mužů v uniformě i FRITZ ZERBST a KURT GEMEIER, protože zahlídnou opilého LEONA STURMA, jemuž dělá společnost TOBIAS KREIDER.

TOBIAS KREIDER (hrdě)

Tak co? Kolik jste jich zabili? Já pětatřicet!“

STRÁŽMISTR HEINRICH MÜLLER

Já jenom devětadvacet!“

NADSTRÁŽMISTR GUSTAV BRÜNING

Já deset, protože ten magor vedle mě střílel fakt nemožně. Namířil hlaveň strašně vysoko, utrhla se většinou část hlavy a my potom byli příšerně zasraní.“

TOBIAS KREIDER

Jen ať trpí svině!“

FRITZ ZERBST

Kolik si toho zvládl ty, Leone?“

LEON STURM je celý zelený a jenom se opilecky kývá.

TOBIAS KREIDER

Básník se ukázal jako pravý Němec. Postřílel jich patnáct!“

KURT GEMEIER

Vážně?“

TOBIAS KREIDER

Ví, co je jeho povinnost. Kolik jsi jich zvládl ty, Gemeiere?“

KURT GEMEIER

Čtyři, pak jsem se pozvracel, když jsem viděl, že musím zastřelit holčičku (v očích se mu objeví slzy) o něco málo starší, než je moje dcerka!“

TOBIAS KREIDER (vyprskne smíchy)

Ty ses poblil? Nesmíš být měkkej, tvé dítě je určitě dokonalý, ale tohle byla jenom nečistá Židovka!“

FRITZ ZERBST

Kreidere, máš děcka? Není to příjemný. Naštěstí jsem měl jenom starší muže a ženy, kteří už to měli za pár.“

TOBIAS KREIDER

Nemám, ale nejsem kokot!“

GUSTAV BRÜNING

Já si teda vybíral právě maminky s dětmi a počkal jsem, až maminku zastřelí.“

KURT GEMEIER

Proboha proč?“

GUSTAV BRÜNING

Když si počkáte na to, až zabijí matku těch... dětí, tak jsem si řekl, že bez matky nemůžou přece přežít. Vysvobodil jsem je tak ze života bez matky.“

KURT GEMEIER

Ta nevinná lidská duše si nezasloužila zemřít.“

GUSTAV BRÜNING

To je možná pravda, ale aspoň jsme dali svobodu.“

LEON STURM

Svobodný muž rozhoduje o svobodě jiného. Stačí jedna rána a ze zkoleného budeme mít vysvobozeného.“

TOBIAS KREIDER

Básníku, zavři tu svou kušnu a pojďme se raději pořádně ožrat, protože vám všem přestávám rozumět.“

Jeviště potemní. Židé sedící v klubku pozorují, jak se policisté postupně ponořují do absolutní opilosti až úplně usnou. Vzhůru zůstane pouze KURT GEMEIER. Před jeho očima se zvedne jeden z vězňů a pomalu se začne plížit z vesnice, aby si zachránil holý život. Ostatní mají strach. KURT GEMEIER vyjde za oním mužem, přičemž pevně svírá v ruce pušku. Pomalu odchází ze scény. Židé utěšeně vyjeknou.

Jednání první / obraz desátý

Za oponou započne honička, hudba rychle pohání oba protagonisty kupředu. Zazní několik výstřelů do vzduchu. KURT GEMEIER se jej snaží zastavit. Na lesní mýtině se zničehonic objeví UPRCHLÝ VĚZEŇ. Zakopne a vymkne si kotník. Odplazí se ke stromu a opře se o něj.

KURT GEMEIER

Stůj, nebo střelím!“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Střílej, tak dělej, bez tak byste oddělali, tak dělej!!“

KURT GEMEIER (nejistě)

Mně to problém činit nebude!“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Tak na co čekáš, střílej!! Zabil jsi už určitě hodně mých bratří jako správnej nácek.“

KURT GEMEIER zamíří hlaveň k zemi. Chvilku bedlivě vězně sleduje a nakonec si sedne k blízkému stromu.

KURT GEMEIER

Neviděl, ani jednou jsem se nepodíval lidem do tváře, než jsem je popravil. Vždy si lehli na břicho a my potom přitiskli hlaveň s nasazeným bajonetem do jejich zad. Díky Bohu jsem ty prosící oči neviděl.“

KURT GEMEIER se odmlčí a bedlivě si prohlédne zraněného Žida před sebou.

Ty jsi taky Němec, že jo?

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Ano!“

KURT GEMEIER

Z Hamburku?“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Ne, z Brém!“

KURT GEMEIER

Můj první zastřelený člověk byl z Brém, veterán velké války od Verdunu.“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Starý dobrák Isidor Goldstein. Mouše by neublížil, ale byl přísný a rázný. Říká se, že ho ten pověstný mlýnek na maso morálně semlel.“

KURT GEMEIER

Co tím myslíš?“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Jeho duše zůstala v té zemi prosycené krví. Neustále povídal jenom o tom, co zažil v zákopech a během bojů.“

KURT GEMEIER

Bohužel skončil mou rukou!“

Podívá se mu na zraněnou nohu.

Máš ten kotník zlomený?“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Ne, mám to jenom vymknutý, zakopl jsem o vystouplý kořen. Noha bude v pořádku, pokud mě nezastřelíš!?“

KURT GEMEIER

Mířím snad na tebe. Věř mi, již dávno bys byl mrtvý, kdybys tady měl někoho jiného.“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Proč jsi ihned nezastřelil?“

KURT GEMEIER

Stačí, že musím plnit rozkazy, nechci mrhat zbytečně lidským životem. Je jedno, jestli jsi Žid nebo křesťan, před Bohem staneme oba, nemůžu se přece chovat jako zvíře. Navíc jsem při mém povolání neustále pracoval v Hamburku s tvými soukmenovci. Ve chvíli kdy byly přijaty protižidovská opatření, přišel jsem o většinu klientely.“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Když tě tak poslouchám, nejsi úplný prototyp národního socialisty, jak ses tady ocitl?“

KURT GEMEIER

To je jednoduchý, jsem moc starý, abych šel na frontu, ale zase dost mladý na to, abych v Lublinském distriktu dohlížel na pořádek.“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Myslíš vyčistit zemi od nás?“

KURT GEMEIER

Nebudeš mi to věřit, a já tě budu plně chápat, ale že dostaneme tyhle rozkazy jsem nečekal.“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Jsem sice lékař, takže na pověry bych neměl dát, ale my Židé máme přísloví, které se na tvůj stav výborně hodí.“

KURT GEMEIER (ironicky se ušklíbne)

Povídej!“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Pokud jsi se změnil na ovci, nediv se, že po tobě slídí vlci.“

KURT GEMEIER

Myslíš tím, že se nemůžu svobodně rozhodnout?“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Bojíš se postavit hloupému rozkazu, pak se nemůžeš divit, že tě vlk chce sežrat. To jsem tak pochopil z toho mála, co jsi mi řekl!“

KURT GEMEIER

Neměl jsem na vybranou!! Proč ty ses nepostavil proti nám?“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Nesedíme teď v lese daleko od Józefówa? Osud jsem vzal do svých rukou.“

KURT GEMEIER

Máš pravdu, ale co tě teď čeká?“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Netuším! Budu se muset někde ukrýt, ale kdo schová člověka bez dokladů, ještě k tomu Žida?“

KURT GEMEIER

Navíc jsi na východní hranici Lublinského distriktu. Chceš jít až do Říše nebo snad na východ ke Stalinovi?“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Pokusím se počkat, až odjedete, a potom se vypravím na faru. Zdejší farář je moc hodný člověk, dával nám jídlo z vlastních zásob.“

KURT GEMEIER

To je pravda, měl jsem tu čest jej poznat. Měl bys ale jít, tady seš blízko vesnice, abys nenarazil na hlídku.“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Máš pravdu.“

KURT GEMEIER

Počkej ještě, tady máš něco na cestu (vytáhne náhrdelník), kdybys potřeboval někoho uplatit a čutoru vody, víc bohužel u sebe nemám.“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Vodu nepotřebuju, znám pramen, kde se napiji. (Bedlivě si začne prohlížet cennost od KURTA GEMEIERA.) Ten šperk ti nepatří, že?“

KURT GEMEIER

Ne, už běž!!“

UPRCHLÝ VĚZEŇ

Vím, komu patří, jestli přežiju, odevzdám jej rodině, ale spěch po mně nežádej, nemůžu skákat jak zajíc (začnou se oba chechtat).“

KURT GEMEIER se též pokusí vyloudit úsměv na tváři. Po celou dobu se bude dívat odcházejícímu diskutérovi na záda, dokud jej neztratí z dohledu. Pomalu se otočí a vrací se s dobrou náladou do vesnice. Než dojde na konec jeviště, ozve se několik výstřelů. Hlavní hrdina se zastaví a přeběhne na místo, kde ještě před chvíli vedl rozpravu s oním Židem. Zde se zjeví tři totálně opilí policisté, kteří se nahlas smějí.

OPILÝ POLICISTA

Neutekl ti, škyt, pejsek?“

KURT GEMEIER (zamyšleně)

Co?“

OPILÝ POLICISTA

Neboj, škyt, nikomu neřeknu, že ti utekl, škyt.“

KURT GEMEIER (nezúčastně)

Mně neutekl.“

OPILÝ POLICISTA

Za to se nestyď, všichni jsme ožralí, škyt, měl bys mi ale poděkovat, vyčistil jsem svět od dalšího špinavýho zmrda.“

KURT GEMEIER (lesknou se mu oči)

Děkuju.“

OPILÝ POLICISTA

Na, tady máš flašku, já to už nedopiju, škyt, jinak se pobleju, škyt, a ty to potřebuješ víc než já, škyt. Každýmu občas někdo uteče, škyt!“

Opilí policisté odchází a znavený KURT GEMEIER si lehne na nejbližší kámen a začne pít.

Autor: Jan Zerbst | pondělí 11.9.2017 6:57 | karma článku: 3.97 | přečteno: 114x

Další články blogera

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 2. jednání / 1. - 3. obraz

Kurt Gemeier započíná vykládat vyšetřovateli další část svého příběhu, možná se chce ospravedlnit, protože unesená holčička je židovského původu a major Kämpf má eminentní zájem na její záchraně. Délka textu je cca 8 minut.

10.10.2017 v 7:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 |

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 16. - 17. obraz

Vojáci po celodenních popravách zahání únavu opět alkoholem v hospodě. Farář Benedykt vtrhne rozhněván do kanceláře velitele Kämpfa. Délka tohoto textu je cca 6 minut.

2.10.2017 v 10:02 | Karma článku: 3.88 | Přečteno: 106 |

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 13. - 15. obraz

Prohlubují se rozpory mezi Kämpfem a Dahlmeierem. Příjezd opilé jednotky Trawniků problém s popravami nevyřeší, naopak se prohloubí šikana Židů a policisté musí opět nastoupit do čety lidského zatracení. Délka textu je cca 8 min.

28.9.2017 v 9:10 | Karma článku: 4.71 | Přečteno: 76 |

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 11. - 12. obraz

Velitel Kämpf musí přistoupit na nový plán poprav, zatímco Kurt Gemeier se musí vyrovnat s tím, že poprvé vraždil. Délka tohoto textu je cca 8 minut.

19.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 4.90 | Přečteno: 89 |

Další články z rubriky Poezie a próza

Gabriela Onderková

Na existenciální notečkú...

aneb Inspirováno mými literárními mistry..... poznáte kterými? Jako učitelka literatury musím někoho zkoušet i v době existenciální krize :-)

19.11.2017 v 17:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Marek Ryšánek

Sláva a uznání?

komu by se nelíbilo být ctěn, být známý a populární. To je přirozená lidská potřeba. Každému z nás dělá dobře, když je u lidí v úctě. Je v pořádku, když je to důsledek toho, že něco smysluplného vykonal,

19.11.2017 v 17:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Dita Jarošová

Sranda a láska ať zvítězí nad lží a nenávistí!

Když je jednomu či kolektivu nejhůře, uchýlí se k humoru. Máme v tom vybudovanou tradici, Hašek, Šabach, Škvorecký, Voskovec s Werichem, Suchý se Šlitrem, Svěrák s Uhlířem jsou jen pouhou namátkou výčtu české legrace.

19.11.2017 v 11:14 | Karma článku: 12.96 | Přečteno: 401 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Muž s gumovým člunem aneb o strachu

Tento příběh kdysi vyprávěl Otec Andrzej z kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Já se ho zde dnes pokusím převyprávět (téměř) beze slov.

18.11.2017 v 19:23 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 588 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XXI.

Byl jednou jeden král... Těmito slovy celý příběh (ne)začal. A jak to bylo dál? Byla to jen pohádka nebo nebyla?

18.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 325 | Diskuse
Počet článků 44 Celková karma 4.37 Průměrná čtenost 210

Jsem člověk, který relaxuje psaním; víc o mně není potřeba vědět.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.